10.5 C
Prague
Pátek, 22 října, 2021

/

Cestovatelka Marta: Toulaví boty ji zavedli i do Himalájí

Cestovatelka a blogerka Marta Rajková (33) z Komárna brázdí po světě obvykle sama. K cestování se dostala během vysoké školy.
„Táhlo mě to za hranice. Chtěla jsem vědět, jak to vypadá, inde‘, ale zejména jsem chtěla jít sama, „začíná své vyprávění Marta. „Byla to vnitřní, velmi silná touha někam jít.“ Proto během studia na univerzitě hledala stipendijní pobyty. Studovala v rakouském Innsbrucku, v Maďarsku iv USA a po skončení školy začala cestovat doslova s ​​nadšením.

„Dnes mám už vlastní cestovatelský-lifestylový projekt a právě vydávám knihu o trekingu v Himalájích. Takže z hoby a velkého snu se nakonec stala odpovědná práce, „vysvětluje Marta. Přiznává však, že ne vždy a všude cestovala sama, i když právě sólo cesty byly pro ni ty nej.

nevyzpytatelné horstvo
V Himalájích byla vícekrát. „Chodím tam, abych si dala dobře do těla. Čím více se fyzicky zničím, tím více si psychicky odpočinu, „říká cestovatelka. V minulém roce nebyla v nejvyšších horách světa sama, dělala průvodkyni šesti zdatným chlapem.

Studovala v rakouském Innsbrucku, v Maďarsku iv USA a po skončení školy začala cestovat doslova s ​​nadšením. Zdroj: archiv M.R.
„Ve skutečnosti bylo v našem týmu ještě více mužů, protože jsme měli i nosičů a tří průvodců, z toho dvou Šerpů. Byl to totiž náročný výstup na nejvyšší trekingové vrchol v Nepálu – Mera Peak vysoký 6 476 metrů, „vzpomíná Marta. Dohromady tam tedy bylo čtrnáct mužů a ona jako vedoucí Slovensko-české skupiny.

výšková nemoc
Zřejmě jako skupina působily zvláštní, neboť jejich průvodce Lhakpa Šerpa se jim nestačil vynačudovať, i když jim nic nerozuměl. V jedenáctý den dorazili po výstupu ve sněhové vánici do High Campu ve výši 5 850 metrů nad mořem. Byl menší, než čekala. Tvořilo ho asi deset stanů na okraji skály a ledovce.

Večer byl těžký. Někteří bolela hlava, proto jim Marta rozdala lék proti výškové nemoci a přikázala hodně pít. Ona se probudila na příšernou bolest hlavy v noci. Dala si tabletku, ale nezabrala. „Byla jsem velmi žízeň. Vypila jsem litr vody, ale ani trochu to nepomohlo. Myslela jsem si, že umřu žízní … „Nad ránem byla vysušená jako švestka a rozbolavělý. Přesto se rozhodla, že se dá na těžký výstup na vrchol hory. Odjezd byl naplánován na půl třetí. Byla ještě tma.